Sonet o krátkém zatmění lásky

Sonet o krátkém zatmění lásky


Řekla jsi mi, že jsem klacek.
Na čemž jsem se pěkně zasek.
Ač mám ze všeho legraci
a občas se i poztrácím…

Jsi světlo v mojem tunelu.
Když spím, tak se moc nemelu,
byť sny co se mi někdy zdají
točili asi Samuraji

Hlava je chybou odvěkou
myšlenky bloudí mi nad řekou
jak Fráni Šrámka autogramy…

A tak - odvětím vcelku mile
Věř, naše láska nepomine!
Vždyť bez ní bychom - zbyli sami…