Tři nebo osm roků

Tři nebo osm roků
probrečených dnů
a promrzlých nocí,
to snadno neutáhnu,
jedině ty
umíš mi pomoci,
tři roky týdenní čekání
než se vagony s tebou
ke mně dovlečou,
tři roky snad brzy vyklíčí
a rychle utečou,
ale osm let
mi duši dočista zničí…

Tři nebo osm roků
neklidného usínání
a vysněného přikrývání
dlaní Tvou,
tři roky jdoucí tmou,
kde čeká na mě světlo z Tvých retů,
rok po roce pryč odskáče,
tři roky zmizí do jiných světů,
ale osm let
mi oči úplně vypláče…

Tři nebo osm roků
budu po týdnech čekat
na Tvou vůni u mého nosa,
bez Tebe budu se cítit
jak v trní nahá
a bosá
mezi lidmi,
ach,
kam až ta dálka sahá,
tři roky budu čárkovat každý den,
snad to uteče jako sen,
jako jeden dlouhý vzdech,
ale osm let
mi sebere snad všechen dech…

Tři nebo osm roků
budu vždycky týden sama
šeptat zdím jak moc mi chybíš,
budu volat jméno Tvé do neznáma,
než přijedeš a hluboce mě políbíš,
tři roky budu se choulit pod peřinu,
chápeš…já stále počítám minuty
i každou vteřinu,
tři roky se odplazí
jak ta nejjedovatější zmije,
ale osm roků,
nekonečných kroků,
ta doba
mé srdce zabije…