Tíha

Ve snu si cestu hledají,
myšlenky, co se toulají.
V místnosti s názvem "nezvané",
v kumbálku duše - schované.

Myšlenky plaším na Tebe,
snažím se myslet na sebe.
I tak dál rostě v mě zklamání,
žes byl jen životní selhání.

Žaludek zvedá se z představy,
že tyhle myšlenky do hlavy,
tlačí se s jasným vědomím,
že vymazat roky neumím.

Kdy jsem se Tebou mýlila.
To ztráta svobody tížila ..

naději bez šance.