Led

Mrazivá tekutina v žilách mi proudí
tělem mým hrozivě, navěky bloudí
Srdce zdá se kusem ledu být
ty snažíš se do dlaní ho vzít

Jsi pod mýma nohama hořící země
spalující slunce nad hlavou
Pomalu rozpouštíš ten chlad ve mně
zlé myšlenky vyplavou

Můj dech jinovatku na řasách ti tvoří
tvůj polibek ledové kry boří
Duši svou plameny halíš
strach mám, že na popel mne spálíš

Až žár do mého nitra vnikne
ze srdce mi nezbude nic
Ani kus ledu neunikne
by snažil se sebevíc