básnička pro nevěru

vypité víno
a prázdný byt
a tělo dívčino
a šperků třpyt

teď sedíš tu sama
kapky krve a slzy
a myslíš na Adama
snad přijde brzy

ten šeptá jí něžná slova
(snad povolí)
a ty se modlíš
-znova a znova-
on právě s cudnou zápolí

(snad povolí, snad povolí)

když půlnoc odbila
on šeptal jí poslední slova
a ty ses modlila
-znova a znova-

když zašeptala jsi ,,amen"
a zavřela knížečku
mezi nimi vzplanul vášně plamen
on dal jí první hubičku

tys´ zhasla svíci
ona vzrušeně vzdechla
on políbil ji na líci
....

do duše píchla tě pravda jak jehla

....