LHÁŘ

Umíš splétat líbivá slova,
která ráda já slýchávám znova.
Máš talent k šálení smyslů a citů,
slyším zpěv milostných mýtů.

Nádherná láska, nádherný sen,
z toho stvořil jsi můj všední den.
Život jen z lásky v touze žitý,
smutek ať zůstane pod maskou skrytý.

Budoucnost bez vrásek v krásném paláci,
na to prý počkat se léta vyplácí.
Rodina šťastná a žijící blahem,
někdy to vypadá spíš jako harém.

Úžasné dny v objetí jeden druhého,
neviděla jsem nikdy nic hrůzného.
Krásné dny v milování s Tebou,
kus Tvojí kůže jsem brávala s sebou.

Slíbil´s mi oddanou lásku a podporu,
také, že v Tobě smím viděti oporu.
Vyprávěl´s příběhy o našich cestách,
znělo to reálně, ne jako ve snách.

Teď procitám Ty sobecký lháři,
na obloze hvězda zrady září!
Vše byly to falešné naděje,
do srdce vlétly mi chladné závěje!

Již vidím, že byly to lži,
v lásce byli jsme na všechno tři.
Byla chyba dát Ti své srdce,
Ty z rozchodu nebudeš zdrcen.

Zametl jsi s mou duší i tělem,
teď postav se k problému čelem.
Nevěřím již ani v slova lásky,
z očí spadly mi šálivé pásky.

Vše, cos říkal, teď v ohni pálím,
své tělo od Tvého vzdálím.
To, cos sliboval ze sebe trhám
a do klidu duše se toužebně vrhám.

Lhář, ano to jest jsi Ty!
Již nikdy neříkej slovo MY!
Lhář, ano to jest Tvoje příjmení,
já měním o Tobě mínění...!