Plamínky

Já pozdní večer v pokoji zavřená,
Pod zámkem sama nerušená,
Zapaluji každý večer svíčky,
A skládám tu slovní hříčky,

Dva plamínky v tichu hoří,
Vůně lásky v pokoji se tvoří,
Pod svíčkami rámeček,
V něm se líbá páreček,

Stále jsou v něm v obětí,
Uvězněni spolu staletí,
Nad nimi dvě svíčky planou,
Knoty z horka z vosku vstanou,

Líbají se každým dnen,
Pro některý to bývá snem,
Však co se děje proč je šero,
Přestává mi psáti pero,

Ta fotka stále na místě leží,
I když venku hustě sněží,
Do srdce mi spadl kámen,
V duchu modlím se a říkám amen,

Plamínek zhasl na jedné straně,
Nezamýšleno to však slavně,
Zkouším aby vzplanul dál,
skrz svíčku knot se zase smál,

Plamínek nerozsvítí se už nikdy víc,
Snad jen kdyby si k tomu měl co říct,
Zapálit se ho stále snažím,
I když ruku ohněm pražím:o(