Stýskání

Dva břehy kdysi spojil most
přes dravou řeku Náklonnost.

A my dva spolu v peřejích
stokrát se zkusili rozejít.

Co nás to stálo, můj milý?
Zastav se aspoň na chvíli.

Marně tu lapám po dechu
a nenalézám útěchu
a nemám prostě více sil,
už nevím, kdo z nás prohlásil:
Jsou chvíle, co se nevrátí.
Však žádný zvrat už nezvrátí,
že jsi mě štěstím naplnil,
že jsi v mém srdci prostě byl!!!