Znám tisíc důvodů

Znám tisíc důvodů proč žít,
každý den
stokrát jméno Tvé říci
a cítit přitom
ten dotek každé hlásky,
ptát se bouřky v dáli hřmící,
jak je možné
být až po okraj plný lásky,
houpat v sobě vrchovatou číš
a šeptat …tak už mě přijď
nedočkavě políbit,
zastav mi dech,
Honzi…smíš,
já Ti vyjmenuji tisíc důvodů,
proč toužit po Tvých rtech…

Znám tisíc důvodů proč se smát,
každý den
posnídat z Tvé tváře
vůni rozteklé nutely,
pustit srdce ze žaláře
a unést se vábením
mezi našimi těly,
spojovat nás v jeden stín
a bořit se do jeho citů,
vpíjet se do barev kapradin,
těch lesních úkrytů
a lidských krás,
tak ukaž se mi,
už nadešel ten čas,
už zdolal kilometrů stovky,
já Ti na záda napíšu
tisíc důvodů,
proč cítit chci Tvé duhovky…

Znám tisíc důvodů proč plakat štěstím,
každý den
odezírat z Tebe svou duší,
to pokaždé jedinečné,
to nádherné miluji Tě
a poslouchat ho
přímo na vlastní uši,
rozmotat své motýlí sítě
a uchopit si Tě do jejich prstokladu,
nebraň se…
den pomalu uhasíná,
flétny nám hrají serenádu
a krev ve mně vroucně klokotá,
tak slétni pod mé okno
a odnes mě jak meluzína,
já Ti do plic dýchnu tisíc důvodů,
proč budeme spolu až do konce života…

Znám tisíc důvodů proč žít,
protože zbožňuji Tvůj smích a hlas,
protože miluji Tvůj úsměv
a pramínky řas,
protože na mě krásně mluvíš
a jsem si jistá,
že mi nikdy neublížíš
a vždycky pomůžeš,
oba to víme,
že naše pouto
žádná jiná nerozemnou,
znám přes tisíc důvodů proč žít,
protože jsi tady ty…

…protože jsi pořád se mnou…