Chtěla bych Tebe!

Chtěla bych Tebe!

Chtěla bych být myšlenka,
nad kterou musíš přemýšlet,
aspoň jednou být ta panenka,
jejíž oči nechceš opouštět.
Chtěla bych meluzínou být,
dostat se jako vánek k Tobě,
unést Tě na vyšší horský štít,
abychom unikly všední době.
A až bude nejtmavější nebe,
pošeptám Ti, že nejvíc chtěla bych Tebe!

Chtěla bych dešťová voda být,
když mezi kapkami utíkáš,
do tváře se Ti jako kapka vpít,
vidět, jak se promoklý usmíváš.
Chtěla bych pampeliškou být
na louce, kde je pokaždé trháš,
až budeš chtít Amálčin věnec vít,
nebo být tou dívkou, které ho dáš.
Ale až v noci do dlaní dáš mé líce,
zašeptám Ti, že chtěla bych Tebe nejvíce.