Kamarád

Sedíš s ním v lavici,
děláte si legraci.
Všechno co je kolem vás,
čekám, kdy si vyberete nás.

Nejvíc by m ranilo,
kdyby tebe nebylo.
Jenže i tvůj kamarád,
cítím, že mě má rád.

Chtěla bych se rozhodnout,
svoje srdce poslechnout,
ale nevím koho z vás.
Snad srdce bude spásou spás.

Jeden z vás se mi líbí,
jeho intelektuálu se až divím.
Druhý taky hezký je,
svojí chytrost dobře kryje.

Pořád nevím jeden druhý.
Budeme se držet duhy.
Duha ta mi cestu ukáže,
ale mozek lásku mi zakáže.

Vím, mozek k lásce nepatří,
zkázu vztahu akorát opatří.
Pokouším nechat srdce rozhodnout,
ale to nemá odpověď jednotnou.

Jednu věc ale vím,
Větu miluji tě ti asi nikdy nepovím.