Kočár

Mé srdíčko
skrývá
nádherný sen...
on toliko prozáří
muj den.
Z lesa kočár
vyjíždí,
těžkými koly
cestičku vydláždí.
Vydím sebe
v tom nádherném
povozu,
je vyšperkován
do nádherného
ohozu.
Třpyt kočáru
toho,
mi napoví
mnoho.......
Osázený
berevnými kamínky,
vyhání z mé dušičky
bolavé
vzpomínky.
Prozářený barvičkami,
muj život
veze kouzelnymi cestičkami.
Žlutá,
ta pyšní se tu nejvíce...
barvička odpuštění,
a mě pálí líce.
Sestřička...červená,
do mého srdce
vsazená.
Barvička...fialová,
nad mou hlavou spílá.
A já...
oděná
v šat prostý,
nádherný pocit
se mi zhostí.
Kolem tváří
vlní se mi vrkoče,
kam mě jen
veze...?
do čí náruče?
Z lesa kočár
vyjíždí
a mým tělem,
radost projíždí.
Byl to jen
sen pouhopouhý?
To je odlesk
mé
láskyplné
touhy.