Manon

Jsi tichý zázrak archandělů
v portálech chrámů stoletých.
Jsi jako květ, co láká včelu.
Jsi poslední i první hřích.

Jsi ten kdo růži na dlaždice
v kostele lehce odhodil.
Jsi plamenem té voskovice
co v dálce třpytně značí cíl.

Jsi snem jenž zdál se plavovlásce,
jsi pel na křídlech motýla.
Jsi rybka co se zřekla vlasce,
jsi perla, již jsem ztratila.

Jsi Apollon, bůh z Parnasu
Jsi dokonalý, prostý vad.
Jsem tvoje umřít pro krásu,
ty jsi mé lásce život dát.