Spánek

Kde jsi spánku klidný?
Kde jsi odpčinku opojný?
Usínání nepřichází,
smutek stále neodchází.
Malé klimbnutí hned
otáčí mé oči vpřed.
Vyplašeně hledám kolem,
co jsem ztratil pod topolem.
V husté trávě trochu snění,
v tom přiskočí poblouznění.
Skončili jsme v páru,
něžně mě brala,
do svých spárů,
aby už více neplakala.
Panika mi prýští z očí,
slzy mé se ihned stočí,
na sametový polštář,
kam obtiskla se její tvář.