Ruka

Tvá jemná ruka
polehoučku hladí
ve mě ukrytého kluka,
který na ni hledí
zamilovaně
a stlále dokola
a opakovaně
se obnažuje do hola.
Ruku Tvou rád
pozoruje,
je stále mlád
a vykřikuje
do celého světa:
Miluji Tě!
Tato prostá věta
dohání Tě
v osamění
kde vládne stesk.
Po setmění
pak vnímáš její lesk.

Tvá ladná ruka
s citlivou dlaní
obšťastňuje toho kluka
ve chvílích chvění
a milostných tužeb.
Tvá ruka bledá,
opentlená řadou stužek,
neúprosně hledá
moje tělo rozechvělé.
a proniká do nitra
duše mojí osamělé
za každého jitra.
Uchopíš ji něhou
a každé bolení
pak s dvojtou pihou
se lehce zahání.
Dotyky rukou Tvých
přináší naději,
vracejí smích
a duši mou laskají.