Někdy jsem Ráchel s hvězdou na čele

jak jsi mne na kusy roztrhal
už si nevzpomínáš
v srdci mám lásku,ale cítím jen žal
a křídla mi už dávno někdo cizí vzal
někdy jsem Ráchel s hvězdou na čele
můj vlastní smích zebe mou kůži na těle
a někdy jsem vzpomínka na dávno
na sen o růžích či dlaní pro ráno
a cesty moje rozchází se dlouze
stáčí se v jedné černé mlze
a můj déšť zmítaný nočním ohněm
odlétá s okřídleným koněm
ke břehům bez nebes