Stín

Utekla jsem mu na konec chodby,
schovala se za těžký masív.
Ohlížím se, on mi stále v patách,
utíkám dál, do středu pyramidy.

Chlad ze stěn lpí mi na šat,
bosé nohy čeří prach.
V žilách krev se strachem vaří,
srdce buší na poplach.

Jedno zaškobrtnutí, pád,
prach se usazuje v očích.
Je tu, na zádech mám mráz,
blíží se, natahuje dlaň.

Jako blesk prolétne mou tváří,
černý jako tma tmoucí.
Ten stín,
uhranul mě,
kdy už to prosím skončí.