Bezstarostný let

Svezu tě na rámu kola
na nádraží
aby ti neujel vlak
řekl
a já se smála jak malá
s odřenými lýtky
a špinavýma botama

Byla to chvilka svobody
bezstarostný let
v náručí anděla
zakázaný návrat

Až příliš snadno
odpouštím
jenom ne sama sobě
ty nejhorší hříchy
z lásky mládí
z nerozvážnosti malé dívky
která se nechala svést
svézt na nádraží
odkud se člověk nevrací

Vlaky z něj jezdí
do jiného světa
kde každý může létat
a tančit po hvězdách
ve sbírkách vzácných brouků
přišpendlených do rámečku
na které nikoho nelákáš
můj milý příteli...