Vůně lesa

Tvou vůni skrývá hluboký les,
v jeho srdci roste strom zvláštní,
v okolí není žádný dům, či ves,
chodí se k němu v bílém plášti.

Jako Tvá ňadra větví se jeho koruna,
růžová poupátka zdobí jeho konce,
pod ním v kameni je tajemná runa,
divoženky tancují na blízké louce.

Drží se za ruce v kruhu divokém,
omamnou vůni náruživě nasávají,
tváře svlažují v rybníčku hlubokém,
když vysílené u něj lehávají.

Ta vůně vychází z růžových kvítků,
pichlavé trnoví nezvané pryč vyhání,
je to vysněná vůně všech snílků,
Je to vůně Tebe při něžném milováni.

Tajemnství runy snažím se odhalit,
přivírám obě své oči zasněně,
v růžová poupátka chci Tě obalit,
zdá se mi sen o ženě vysněné.

Otevřu oči, můj sen se splnil,
jako větve stromů mě Tvé ruce svírají,
v rytmu něžného milování se vlnil,
naše těla se navzájem otvírají.

Lehce pohladíš mou spocenou skráni,
Tvá omamná vůně mě snadno uspí,
v náruči setrváme až do svítání,
Tvá vůně ve mě navždy ulpí.