Beruška a strom

Ty moje sluníčko sedmitečné,
beruško moje překrásná,
jen tebe chci,to je jednozančné,
ty jsi tolik úžasná.

Já bez tebe nikdy nemůžu žít,
stejně jako strom bez sluníčka,
já nemohl bych už nikdy kvíst,
a na svých listech tebe hýčkat.

nechci,abych přestal kvíst,
začli se mi lámat větve,
přestal se zelenat listím,
a aby mi puklo srdce.

Ano,sem tak trochu jako strom,
potřebuju k životu někoho druhého,
nemůžu zůstat sám ve světě tom,
kde nemůžem žít jeden bez druhého.

a kde by jsi se ty beruško schovala?
našli by si tě pavouci či ptáci,
ta havěť by se nad tebou neslitovala,
leda že by ses schovala v mém kmeni.

V mém kmeni,stejně jako v mém objetí,
kde cítíš že jsi na místě,kam patříš,
kde snažím se tě uhlídat v bezpečí,
kam jak vidím,se vždycky ráda vracíš.

tebe se má beruško nikdy nevzdám,
budu si tě stále chránit a hýčkat,
budem spolu kráčet ke hvězdám,
tak pojď,stačí jenom zdvyhnout víčka.

podívat se na můj zamilovaný pohled,
na můj usměv co tě k úsměvu donutí,
beruško,jsi můj život,můj svět,
vždy tě budu milovat,to z velkou chutí.