Zlatá klícka
Zlatá klícka
Anotace: .................
Načrtnu vrásky si tuší
Tak jako smutek, co ve mně byl zrán
Přeměř je, vím, že mi sluší.
Neváhej, svobodu navrať nám
Nenech se svázat tím zlatem
Pro jeho odlesk a chladný klam
Sami se dost často matem.
Jak v kapse topaz z jemna chvíle
Talisman šťastných setkání
Rozmetá tělo v dravé síle
Teď marně vzýváš klekání.
Do chřtánu potvory nechtěj se dát
Snad radši v propasti navěky spočiň
Nebo já sama pak budu tvůj kat
Aniž bych věděla, že páchám zločin....
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Víš na chvilku jsem se sem dostal a přečetl..Máš zcela jistě v některých věcech pravdu.A ani ode mě nebylo všechno správné.Těžko říct, jestli mám co jsem si zasloužil.A vlastně ani nevim jestli se mnou budeš ještě někdy mluvit.Je to těžký a bolí to..
08.10.2011 11:38:00 | Madanik
Děkuji Bambulko, ono to není tak úplně o mně, jako o lidech, co nemají odvahu radikálně změnit svůj život, kteří se bojí nejisté budoucnosti a tak raději zůstávají v jisté, nešťastné přítomnosti. Případně o těch, kterým je luxus života bližší než vlastní svoboda.. Ale čeho si může člověk vážit víc, než svobody?!
O tom by se dalo hodně polemizovat.
07.10.2011 06:23:00 | Princezna.Smutněnka
... a jejda, tady je někdo Princezna.Smutněnka :-( ...
...
zatřep křídly,
uleť z klece
navěky přeci
být spoutána
nechceš ...
... nebo ano?
...
a tak jednoho dne
rozepjala křídla
a vylétla ven
kroužila po obloze
a byla šťastná
až mnohem později
si uvědomila
že ta klec vůbec nebyla
zamčená
to jen ona
nechtěla vidět
a bála se
... sama sebe ...
***
Vyjádřeno silně, moc smutně ... ST.
07.10.2011 05:39:00 | Bambulka