Vinárna

Sedím naproti Tobě u kulatého stolu,
o své zuby zazvoníš křehkou sklenicí,
ten zvuk poletuje vzduchem pospolu
s vůní vína, které roznášejí sklepníci.

K vínu přivoníš odvážně,
nasládlé tóny se skořicí
ochutnáš velmi rozvážně,
nabírám si vína malou lžící.

Slepý houslista tóny loudí,
Beethoven sálem rázně proplouvá,
u našeho místa trochu bloudí,
za Lunu se prosebně přimlouvá.

Mé prsty sevřeš teplou dlaní,
houslistu zálibně pozoruješ,
Tvojí duši hudbou hladí,
jeho jemné umění obdivuješ.

Ke mě si pak blíže přisedáš,
hlavu složíš na mé rameno,
do sladké zasněnosti upadáš,
šeptám Ti do ouška Tvé jméno.

Své rty lehce nastavíš,
zeptám se, zda mohu,
můj pohyb už nezastavíš,
přes objetí padáme v touhu.