Svícen

Sníš, nebo vzdycháš zasněná, se mnou-
počatá jsi z čista jasna, čistá hladina
počala jsi hřát duši, ruce se mnou
zníš jak vítr v listí, když večer začíná

Okem snad dotýkáš se zpěvů ptačích
vlna tvých vlasů spouští hurikány
kapky deště mě šimraj jako tvůj smích
jsi máslem na chleba, mastí na rány

...
je to jak včera co jsme býti chtěli:
v nových teniskách starými cestami
v zelené trávě, mladí a nedospělí
na žluté slámě jen spolu a sami
pod modrým nebem hnědá mláďata
ve hře o všechno hodem do středu
v hořké budoucnosti vata cukrová
v kopcích mě potáhneš, tě povedu
v časech smutku nálada suprová

Čas však svůj boj neprohrává
prohra je dárek bez mašličky
mým levým okem jsi byla má pravá
dokapal právem vosk naší svíčky