Dva životy

Jeden den jsi se mnou,
druhý zase on s Tebou,
jednou v mé náruči dlíváš,
podruhé po jeho boku sníváš.

Radost je střídána smutkem,
nevykoupí se žádným skutkem,
slzy se střídají s úsměvem,
život zdá se být objevem.

Plno nesourodých střípků,
přinášíš si košík plný hříbků,
střepy vedle sebe pokládáš,
hladového psa zlostně pokáráš.

Střepy mají mnoho odrazů,
vyplňuji tisíce nudných výkazů,
nesourodý zdá se celek,
na obálky lepím kolek.

Žádost odesílám každý den,
zdám se Ti z toho vysílen,
v klíně mou hlavu houpeš,
v hluboké vodě se poté koupeš.

Noříš se k samotnému dnu,
netrpělivě čekáš na velkou tmu,
v ní se před světem ukrýváš,
své neřesti si nahlas užíváš.

Poté ke mě opět přijdeš,
do mé duše znovu vejdeš,
v náruči se sevřem silně,
utěšujeme se navždy smilně.