Tanec

Sál ztichl napjatým očekáváním,
pohledem tanečnici do rozpaků přivádím,
všude zaznívá podmanivý swing,
z parketu stal se bojový ring.

Hudba přidává ve svém tempu,
někteří nesměle zkouší kroky stepu,
tanečníci mění si své pozice,
do taktu klapou vysoké střevíce.

Na povrch vyplouvají emoce,
taneční pantomimou lehounce,
muži soupeří o svou lásku,
snaží se uchopit žádanou krásku.

Na nově příchozí žárlí baletky,
stávají se z nich hašteřivé tetky,
začíná nelítostný baletní boj,
shlukují se v jeden včelí roj.

Do zvuků Čajkovského nová tanečnice
přestává být malá uličnice,
ladně po parketu se plazí,
z její přirozenosti lehce mrazí.

Počítám života svého roky,
do finále spějí taneční kroky,
do rytmu něžně vyťukávám
Tvůj obraz, který v srdci uchovávám.

Sálem začíná se šířit hluk,
Lucie, navždy toho jména zvuk
v mém srdci bude znít,
společnou lásku budeme snít.