Robinson

Z očí se sypou pomněnkový květy,
brány svých úst jsi zamkla na zámek,
z rozvitých vět, staly se holé věty,
adresát poslal lístek nazpátek.

Adresa svět
a dvě holubí pírka,
pevninu v bouři lze těžko naleznout,
vzít nový vítr do plachet
srdce svěřím do rukou zítřka,
chci MYS DOBRÉ NADĚJE obeplout.

Píšu Ti dopis prstem na vodu,
jsem Tvůj Robinson,
každý den potkávám samotu
lodní zvon
má prázdnější srdce,
umírám vzpomínkou,
na Tvoje ruce,
jež planou mi tmou.

Píšu Ti dopis prstem na vodu,
jsem Tvůj Robinson,
každý den potkávám samotu,
umírám vzpomínkou
NA TEBE