Poslední sonet

Slyšel jsem za tvými dveřmi
jak hrálas bluez.
Viděl jsem klíčovou dírkou
tvého těla kus.

I když neznal jsem tvou tvář
v tu chvíli jsem byl špatný lhář,
našel jsem den ve své noci
a svit v temnotách
co vzbudí mě o půlnoci
a v poledne dá mě spát.

Vyděl jsem tě pouze chvíli
a začal jsem zas snít
věděl jsem, že chci ti dát
život svůj tobě vstříc.

Pak padl jsem na kolena
a vyděl jak tě jiný má,
srdce se mi zastavilo
no a já žiji dál.

Jsem jen stín či duch
co ulicemi brázdí,
tak naivní jsem byl
lásku mám a to mi vadí.

Je jak kámen u srdce
a nevím jak se jí zbavit,
o co jsi mě připravila
nedostanu zpátky.

Budu bloudit světem
A doufat ve zplnění pohádek…