Podzimní Slunce

Podvečerní Slunce podzimní krajiny
podkresluje oranžovou barvou
okolní zalesněné kopce a výšiny,
zdobí je podmanivou aurou.

Zářivý paprsek slunečního svitu
zbarvuje rozpustile Tvé vlasy,
vychloubá se svojí silou světu,
přidává Ti dotyk své krásy.

Paprsek kouzlí dlouhé stíny,
vdechuje všemu nový tvar,
odpouští mi všechny viny,
v srdci rozhořívá nový žár.

Rozcuchaný vrabec usedá do dlaně,
kde sezobábá zrnka sezamu,
vítr hladí a česá horské pláně,
které má na svém seznamu.

Pramínky vlasů z účesu vytahuje,
hraje si s Tebou na schovávanou,
Tvůj jemný půvab podtrhuje,
vstupuji k Tobě duhovou bránou.

Přitiskneš mě k sobě silou,
krev přelévá se z těla do těla,
stáváš se mojí sluneční vílou,
v mé náruči jsi se už nechvěla.