Tak mi chybíš

Píši ti, já píši psaní,
píši perem v horké dlani,
píši Tobě, Tobě pouze,
píši Tobě o své touze.

Toužím po tvém vlastním bytí,
po hvězdě, když v noci svítí,
toužím zas tě vidět smát,
toužím říct, že mám tě rád.

Ovinout tě svojí paží,
jen po tom mé srdce baží,
být zas s Tebou, s nikým více,
dýchat jako jedny plíce.

Moje srdce rovněž strádá,
nekvete ni neuvadá,
buší samo, buší tiše,
nežli buší, řek bych spíše,
že kvílí žalem v mojí hrudi,
kvílí, až to ze sna budí.

Snad jsem někdy druhé ranil,
snad jsem svoje bližní hanil,
že teď snáším tahle muka,
muka, při nichž, srdce puká.

Nevěřím na peklo,
nevěřím na nebe,
věřím jen na štěstí,
na lásku, na Tebe.
Věřím na naše shledání,
to jediné, co mě zachrání.

Proto musím ještě říci,
za své srdce strádající,
že jediné, co chtěl bych mít,
jsi Ty a pro tě žít.

Miluji Tě.