POUŤOVÉ ATRAPY

***

Potkal jsem
tělo chvělo pozdravem
myslel jsem na cukrovou vatu
copánky
kolotočáře
lákající malou dívenku
na karusel s autíčky
koníkem
sukýnku na řetízkáči
náhodně vystřelenou růži
plyšák
koupený na první narozeniny
známosti
a léta
mizejícího dětství kdy pohled
změnil nepoznané
poznáním pátého polibku
proměněného tělem
na něco
co na konci bolí
a čeká
že snad
a ono nic až teď
jsou pohledy stejné
vidíš dál než
kavárna
kde jsme si dali poslední kafe
obsluha zestárla ale
mají větší výběr
my chuť na rozhovor
v hotelu kde nás neznají
reptáme na dny bez kolotoče
všechno kolem se točí
najednou klid
a já si nemohu vzpomenout na …

"Nevíš jak se jmenoval ten kolotočář?"

"Přece Holmberg, to se nedá zapomenout blázínku."

Budu pamatovat

***