Tvé vlasy

Tvé vlasy se zdobně vlní,
má přání se snad splní,
jemné kudrlinky jsou neposedné,
vlní se každé odpoledne.

Do drdolu si vlasy dáváš,
před zrcadlem nerada stáváš,
vlnky krotíš každý den,
používáš na ně teplý fén.

Spony střídáš podle nálady,
podléháš momentální barevnosti nadvlády,
spony jsou v podobě květů,
v tajných snech copánky pletu.

V rozpuštěných vlasech vlnění
je slyšet exotických dálek šumění,
skrývá se v nich tajuplná chuť z Haleppa,
zapomenutá moudrost v nich tepá.

Teplý vítr si v nich rád hraje,
kadeří podle své libosti vlaje,
marně ho chytám do svých prstů,
i když se držím antického půstu.

Dozrálé obilé se Ti se Sluncem klaní,
brouzdání ve Tvých vlasech dlaní
přináší mě velmi blízko k Tobě,
vůni Tvých vlasů mám stále v sobě.

Ve vlasech hladit Tě budu stále,
jednou mě snad pozveš o trochu dále,
do vlasů budu Ti dávat políbení,
mé srdce u Tebe nachází uklidnění.