šumění

ve šťastných bojích
v posteli

-bonsaje přivírají oči-

a já pořád nevím
odkud se bere vítr
v šušených růžích na okně

pomalu
sladce
zapomínám tvou tvář.

zítra tu nebudeš
a pak také ne

-od včera si zázvorový čaj vaří mé druhé
klidné
já-

.je ticho

dole v parku

opilci a víly..

a bůh chodí od stromu ke stromu
aby na něj nikdo nemohl ukázat
a aby mohl v pátek nerušeně zničit svět
.
kudy ty se touláš
příteli?
zastiňuješ měsíc
a modrá barva na bosých nohou
studí
.

chladnu
jsem z ledu

-

líp
to
nedovedu.