*bezejmenná*

Je tma, je noc,
já chci tě. Strašně moc.
Já chci tvoje tělo,
já chci slyšet tvůj dech,
já nechci, nechci slyšet tu tichou
ozvěnu ve zdech.
Když ti teď píšu, tak musí se smát,
vzpomínám: tys vždycky psával, jak mě máš moc rád.

Přestávám ti věřit,
přestávám ti psát.
Tys mi lhal a ublížil,
a prý že mě máš moc rád.

Chci, aby se vrátil čas,
aby se láska udržela v nás.
"Tempus Fugit" toto latinské přísloví,
jestli ho znáš, tak pravdu ti napoví.
Napoví ti, co se dá,
co s tebou láska udělá.

"Máš čas!" slyším ze všech stran.
Já vím, já vím,
ale stejně pláču ze všech bolestných ran.

Už toho mám dost,
sem jiná, protože mám v sobě úzkost.

Končím se psaním tobě,
potkáme se, ale v jiné době.