Dát ti sbohem

Vzpomínáš tenkrát, jak jsi mě políbil?
Slunce už dávno zapadlo, svědkem lásky byl závoj hvězd.
Věděl, že ses mi tolik líbil...
Ale popravdě, chtěl jsi mě jen svést?!

Změnil jsi můj život, ale jsi v něm stále.
Hrál jsi se mnou hru a já ti uvěřila, málem!
Léto přišlo a zase odešlo,
a já si přála, aby nikdy neskončilo!
Políbils mě a zároveň jsi mi ublížil.
Teď už to vím a nechci, abys mě v srdci dál tížil.

Je čas dát ti sbohem, konec toho, kdy jsem měla v očích zář.
Sbohem lásko, už nechci dál vyhledávat tvoji tvář.
Toužím zapomenout, i když předpokládám,
že jsi jediný, asi jediný, koho budu mít tak moc ráda...