Náhodná vzpomínka

Dnes se ti slunce zalesklo na rtu,
vytrysklo náhle v zrcadle času,
dnes touhou usínám,zlomenou kartu,
poslal jsem v ozvěnách tvojeho hlasu.
Odevzdám všechno a v prach změním žití,
ubodán vzpomínkou na tvoje oči,
zkosen ,jak ocelí májové kvítí,
vzpomínám marně,jak svět s námi točí.
Unaven klesl jsem do prachu cesty,
boty jsem prochodil,únavu poznal,
chodil jsem lesy a toulal se městy.
Sebe jsem nezradil,vinu jsem doznal.