Poznáš, když miluješ!

To poznáš,
když miluješ,
smaragdovou
vlnou pluješ,
stejným slovem,
pohybem i myslí!

Pořád jsem ta,
kterou sis vysnil,
zmatená i důvěřivá,
nejistá i energická,
svým zmýlením
si však jistá!

A proto dnes
odplouvám
z přístavu tvých
šedých rán,
z něžných slov
i skřeku vran,
z hedvábí
i z ostrých hran,
z nudy
ohmataných stran
tvého románu,
který tak dobře znám!

Zláká tě brzy jiná,
lákavější kopretina.
Tak tedy -
sbohem naposledy..
O D P L O U V Á M !