Sorry
Odpusť mi prosím ty společné chvíle,
fakt se cítím provinile...
chtěls mě jen znát,
mám srdce zlomené...
Tak si mě prosím v tomhletom shonu,
vymaž ze svého telefonu,
četš poslední řádky,
další jsou zbytečné...
Odpusť mi prosím, že jsem vůbec byla
a tohle všechno zavinila...
čas míjí,
dny nejsou skutečné...
Znám noci dlouhý,
co plný jsou touhy
a težko se do nich spánek vloudí,
na srdci nosím přání nesmělé...
Komentáře (0)