Jen sny nám víru vrací, tam kde slova se ztrácí...

Vlhká noc byla tou zbabělou
z krátkých známostí a lží
nosí svůj závoj pestrých pelerýn.
Přetrhnu řetěz marnosti,
raději utopím se v řece vína,
mysl zakalena hořkostí,
jen smutek tiše srdce vnímá...
A přesto.........
Oči jsou suché a slzy roní,
to s ránem,když přijde bolest z probuzení.
Tak mne bolí zklamání...