Už mě nebolíš

Veřeje skříply tak rezavě,
když popel tvých slov
zavál poslední jizvy
v podlaze mých emocí
a já zjistila s údivem,
že jsem opět celistvá
jako parket tanečního sálu
a začínám po něm lehce
tančit tak jako zamlada.

Ta hudba nových dnů
mne udivila svojí existencí,
jako když dítě omylem
najde zapomenutou kuličku,
se kterou loni tak snadno
vítězilo a já překvapeně
cítila, že už mě nebolíš!