PLUJ

Světlo se zatmělo a vítr ti upletl do vlasů stín…
zavřela jsem duši a s lehkým úsměvem ti vrátila slova zpět…
ani jsi nekřičel…..jen v očích tě bolelo tiché —já vím….
a tíhou okamžiku jsi opadal ……… jak pozdní květ…..
Mořské slano zas po čase ukázalo tvé lidské dno.
Trosky naší lodě plují všude kolem tebe…..
A já? …..tančíc mezi třískami bodajících mé bosé rány
se snažím zachránit alespoň zbytek sebe….
??????????????
Je ospale a já se prodýchávám novou samotou.
Hrdě,
zranitelně
a svéhlavě
se lesknu citovou nahotou…

…..Nad ránem jsem uvěřila v lepší zítřek a dala sbohem všem svým omylům…..