Pohled

Poslyš!
Když se díváš,
musí se stmívat nad řekou?

Utopil se leknín,
s ním i malá včela,
jež nasycena,
uspala sebe
i květ,
který se zavřel únavou.

Setmělo se tehdá
a leknín se potopil,
v strachu,
před pohledem tvým
a vzal do hlubin
i včelu.

Máš radost,
že je opět
o jeden kvítek méně?

Nedívej se již!
Zase se stmívá nad řekou.