Anotace: ..pro mého Robina..který ač je daleko..tak přesto je ve mně navěky vryt..
Byť nejste spolu, nádhernou báseň jsi mu dala.
A sílu vichřice do něžného vánku spoutala.
Do vašeho vesmíru se štěstí rádo navrací
to v kostech cítí i potvora mňoukací :o)))
28.02.2006 21:53:00 | Mourek
Doufám, že mu to dáš přečíst, jelikož jednou, jednou to bude sakra potřebovat.
Díky vám, ženy, opatrovatelky našich dětských duší...jdu si stavět sněhuláka, hrablem, kde mám mrkev, sakra...
28.02.2006 13:38:00 | Petr Miroslav
Se silou vichřice, jak jenom ty to umíš,
dáváš svou lásku... vší mocí svého já...
z vašeho vesmíru štěstíčko nevyšumí...
to v kostech cítí baba jedová :o)))
Co mu přeju? Tebe!!!
27.02.2006 18:31:00 | Cecilka
Básničky to jsou obě pěkné. Můj názor je, že jsou to takové zrýmované chodby do povídky. Povídky by to byly snad ještě lepší, jen trochu nadhledu a příběhu.
27.02.2006 17:16:00 | Miskitka