Zklamaná
Zklamaná
Stála tam nad propastí,
dolů se její oči dívaly.
Tvář měla politou slzami,
které slanou chuť měly.
To on vše zkazil!
Kvůli němu jí tečou slzy!
Jen on může vyslovit větu,
že ho to moc mrzí.
Nic se vašk něděje,
nikdo nepřišel.
Tímto tedy,
její čas nadešel ...
dolů se její oči dívaly.
Tvář měla politou slzami,
které slanou chuť měly.
To on vše zkazil!
Kvůli němu jí tečou slzy!
Jen on může vyslovit větu,
že ho to moc mrzí.
Nic se vašk něděje,
nikdo nepřišel.
Tímto tedy,
její čas nadešel ...
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
doufám že jednou nad touhle vzpomínkou mávneš rukou a po boku krásného prince budeš se jen smát...doufám že už je to pryč a srdíčko nebolí
27.09.2007 23:42:00 | galadriela
Buližník ti děvče napsal nádhernou, sluníčkovou pravdu. Já to znám, že občas životem projdou černé mraky, skrz něž nevidíš slunce, ale nesmíš přestat věřit, že tam je! Sama jsem tolikrát již stála nad propastí, tolikrát byla tak unavená, že se mi nechtělo znovu a znovu věřit a čakat na slunce. Ale když zase vyjde a stačí ho jen kousíček, je to taková nádhera, že děkuji své víře, že mně nikdy nedovolila skočit.
24.03.2007 13:02:00 | Paty
odvrátila se
a vyšla slunci vsříc
propast je jenom jedna
však snů, těch bývá na tisíc..
01.03.2006 12:58:00 | Buližník