Litera Věrčina

Životní osudy duší prolnuty časem,
období temnot v nicotě stává se světlem.
Pohyby srdce směrem ke slasti,
pocity pádu do hlubin peřím stlaných.
Romance dvou lídí při pohledu světel ustrašených.

Romance při stisku ramen tvých,
hořkost slz při loučeních.
Vítání při slzách štěstí,
pojmi ruku mou do dlaně.
Květiny pro tebe krásné,ač rostoucí planě.

Láska srdcí dvou obětí šípu Amorových,
zásah jistý, polibky tvé něžností léčí.
Aura čistoty citu,čistota oddanosti rytíře s meči,
rytíř nosí jméno proroků nebeských.
Oddán zcela tobě jsem,má ochránkyně světla.
Oddán jménu s přízvukem harfy anděla

Plamínek slabý steskem uhasíná.
Plamínkem jest duše má,chybí jí slova upřímná,
steskem trápená,kde jen lék hledat má.
Lék na stesk po tobě mano nebeská.
Sladkost polibků tvých radost ožila,
příchodem tvým jsi stesk zabila.