Charlie

Smutek mi brázdí tvář, ach Charlie, jak málo mě znáš.
Jak málo znám já tebe, jak málo známe sebe.
Dny pozvolna plynou...
Mé toužebné pohledy v nezájmu hynou.
Zase jsem druhá, zase ve stínu stávám.
Smutně hlavu do klína skládám.

Ach Charlie, ani přátelem nechceš mi být.
Svět točí se stále... býval jsi blíže a teď jsi dále.
Bereš mi štěstí, i klidné spaní!
V myšlenkách jsi bez ustání!
Ani moje jméno neznáš! Ach Charlie, ty se nezdáš!
Zase ve stínu stávám...
Proč jsem pro všechny jen vzduch?!
Jako bych nebyla...
Nikdo by mě nepostrádal, každý by jen řekl:
"Hele, někam zmizela!"
Tak to jsem já!
Stín, co ani není... srdce mi puká při tom pomyšlení!