Dech mořských vln

Tiše oči přivírám,
a na mé léto vzpomínám,
na chvíle kdy mě slunko hřálo
a mé srdce moc věcí si přálo...

Tiše oči přivírám ,
a na krásné léto vzpomínám,
kdy mě těší Tvá slova
kdy chces aby slunko vyšlo zas a znova.

Pomalu oči přivírám,
a na pohodu vzpomínám,
ještě teď cítím ten vzduch plný soli
jakou jsem u Tebe asi hrála roli..

Pomalu oči přivírám,
a nic jiného nevnímám,
nechávám se unášet uklidňujicími vlny v moři,
proč památka na Tebe mi nechala v srdci zvláštní bouři..

Cítit horký nemilosrdný dech slunce,
a své starosti vidět jenom tence,
ráda se k moři zase vrátím, víš
a k Bohu chci být ještě blíž

Tebe jako lehký vánek v srdci chci nechat
a životem se dále procházet a nespěchat..