Vlny míru.... naplnění

Když začínám cítit svoji dávno vyschlou krev, plnou trpkosti a zklamání…
a stále toužím po těch klidných, věčných vlnách, které nemají touhu se něčím naplnit, protože všechno co chtějí už dávno dostaly……
jejich hudba je nepopsatelně krásná.. plná míru a lásky…..
toužím aby moji krev oživily a já dosáhl naplnění stejného jaké mají ony...
vidím sílu……..obrovskou energii…. mnoho lidí by se jí bálo, ale já nemusím….
cítím, že je se mnou a se vším okolo….. je nevinná zrovna tak jako novorozeně a stejně tak jako obrovskou sílu novorozencovu tak i sílu vesmíru mnoho lidí nevnímá…
je to krásné…….. brečím štěstím….. naplnění, kterého sem už dávno dostával ke mně přišlo znovu….a vždy s takovou mrzutostí se s tím loučím….. mám křeče vyráží mi to dech…. Jsem zmatený, ale zároveň jsem si po vytrvalé bídě a nenaplňujícím žití odpočinul….
je to smyčka….. když si uvědomím tu obrovskou sílu…. přijde to znova…. Bohužel ne tak intenzivně… jelikož jakéhosi „ naplnění“ sem již před chvílí dosáhl…. je to droga….
myslím, že se jí říká „ život, vývoj, naplnění“ a podobně…. stále se snažím uvolnit křeči…
intenzita té křečí stále kolísá…… kolísá rychle asi tak jako myšlenka…. Zřejmě to bude tím, že ta křeč je ovlivněna právě myšlenkami….. je to rychlejší, než já…. A čím více se to snažím ovlivnit, tím více to bolí…. náhle si však uvědomím něco, co mě uklidní….. myslím, že bude „ lepší, krásnější, přirozenější“, když to nechám volně plout ….. asi tak volně jako plují vlny……… Miluji Život