Jednoho nevýrazného odpoledne
Jednoho nevýrazného odpoledne
Anotace: jsi mě k sobě připoutal... /verše bez veršů/
sobotního odpoledne
ses mě zmocnil
kouzlem svého slova
a připoutal mě k sobě!
V dalších nevýrazných
dubnových dnech
rozkvetly květy
našich sympatií,
absolutního pochopení,
vášně i humoru
a postupně lásky,
která rozkvetla jako lekníny
nad hloubkou hrůz života
nádhernými bílými květy...
Ovládl jsi dřeň mého já
a prostoupil všemi buňkami
toho, co tvoří mé hodnoty.
Dal jsi mi obzor i úsvit
růžové nirvány stálosti,
zatímco osud mi chystal
problémy jako zkoušku!
Posléze jsi mě odsunul
jako hračku, která už nebaví,
ponížil stovkami plivanců,
zranil tisíci políčků
a zaplavil potopou ironie.
Co si však mám počít
se svým osudem nyní,
když jsi mě zanechal stát
na špičce útesu samotnou
nad rozbouřenými vlnami,
které jsou stvořené
z mých slz a čekají na mě?
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Tahle básnička mě moc zaujala, je pěkná...Zažila jsem to stejný...Připomnělo mi to jednu myšlenku z Malého prince: "Zůstáváš navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal". Lidé na tu pravdu hodně často zapomínaj:(! Ti lidé, co na to zapomínají, tak nestojí za ten smutek a trápení...Zvládneš to*
07.03.2006 12:52:00 | lily*
Některá to zažije dřív, jiná později. Prohlédnout je třeba. Ale taky je dobré se postavit na své vlastní nohy! Budu muset pročíst víc tvých básní. Vypadá to, že máš talent, zkoušej psát i o jiných tématech než je partnerské zklamání. Je ale fakt, že já taky tak začínala. Hm, pokud přijedeš na sraz, pokecáme jo?
07.03.2006 11:18:00 | Krtica
Hmmm.....silné myšlenky.....co na ně říct? Možná jsi to vše měla prožít, možná to tak mělo být....Jednou jsi nahoře - jednou dole, věřím, že tě čeká úrodné životní pole. ..... a zase poletíš k výšinám ...! Hodně štěstí!
07.03.2006 08:48:00 | Dalimila