Pláč smích spálil

Sedávali jsem spolu pod rozkvetlým stromem,
povídali si a smáli se všemu kolem..
Tys držel mou ruku ve své ruce,
byli jsme dva, ale měli jen jedno srdce.

Ten čas krásný však jsi mi vzal
a život plný smutku mi přichystal..

Rozkvetlý strom je stále tam, kde vždycky byl,
denně kolem něho chodím, téměř vždy se zastavím..
Vzpomínám, jak jsme se spolu smáli,
vzpomínám, jak jsi můj smích spálil..

Čas krásný už zpět nevrátím, to vím.
Ale nemysli si, že v slzách se utopím!

Je podzim...rozkvetlý strom umírá,
naše láska s ním...
a já krásný život stále nenacházím...