Nechci být sám.

Nechci být sám.

Když jsem tě poprvé spatřil
něco se ve mě hnulo,
hned jsem ti chtěl celí patřit
vzpomínat mě to nutilo.

Pak přišel ten ples
a tys tam měla být.
Vzpomínám na to ještě dnes,
když on řekl: "musím ji mít".

Já neměl mu to za zlé,
vždyť kamarád to je.
Já řek si jenom zase,
budeš sám, bez boje.

Ale zázrak se stal
tys to nevěděla,
že on to vzdal,
a nic netušíce seděla.

Já poprvé překonal
ten tajemný strach.
Do tance se dal,
zvířil troch prach.

Já vzpomínám,
vždyť změnil se ni svět.
Já nechci být sám,
chci jen tobě básně pět.

Ale proč říkáš stále:
„Promiň, já to tak necítím.“
Já čekat budu dále,
na tebe, s kvítím.